Touškovské okruhy očima „závodníka“

Jak jsem neměl jet závod terénních koloběžek Touškovské okruhy a jel ho.

terenni-kolobekove-zavody-touskovske-okruhy-15

Rollo liga, Šumava, Město Touškov a 3krát proč nejet

Je několik závěrů koloběžkářské sezony. Finále Rollo Ligy v Brandýse pod taktovkou Svazu Koloběhu, Šumavský víkend pořádaný Ultimou a nebo Touškovské okruhy v produkci plzeňských BezPedálů. Touškov jsem chtěl jet ale: 1. neměl jsem s kým jet (Cocon kolega Žaba plánoval Touškov ignorovat) 2. neměl jsem na čem jet (nemám koloběžku vhodnou do terénu) a 3. neměl jsem mít ani čas (měl jsem být doma a dělat řidiče dětem kvůli nějaké dětské oslavě).  Nakonec bylo jako obvykle vše jinak. Doma mě zastoupila žena, Žabák jel taky (i když v týmu s Davidem Seemanem) a tak jsem vzal malou a nevhodnou koloběžku a jel do Města Touškov jako dopředu nepřihlášený sólista. Na místě se pochopitelně ukázalo, že přijelo nepřihlášených víc, že několik přihlášených týmů nepřijelo a hlavně, že nejsem sám, co hledá parťáka. Nadraftoval se tedy do Cocon týmu slovensky mluvícího Jara na BezPedálové půjčovací Kostce Tour a i problém koloběžky byl vyřešen.

terenni-kolobekove-zavody-touskovske-okruhy-16

Závodník nebo kameraman?

David Seeman minulý ročník statečně odsóloval a bavil všechny účastníky povinnou předávkou koloběžky sám sobě za hlasitého povzbuzování a kibicování sebe sama v trojroli fanouška,jezdce-číslo-jedna a jezdce-číslo-dvě. Já jsem si na sebe upletl dvojroli a pokusil se ujet závod a zároveň pořídit dost materiálu na video reportáž. Funěl jsem tedy jak sentinel a po předání běžel natáčet předávky a k brodu a to všechno tak, abych byl zase zpět na místě až bude Jaro předávat mě a dokázal i něco ujet. Oba jsme myslím za tu hodinu dali 6 kol já i on (výsledkovka ovšem říká, že jsme ujeli 15 kol :-)), v každém kole jsem někoho ze soupeřů předjel a někdo z rychlejších borců předjel mě a užili jsme si skvělou zábavu. Systém štafety je super způsob jak uspořádat zábavný závod pro účastníky i pro diváky a jediné co mi přišlo špatně je, že jsem nevzal sebou některého ze synů a nejeli jsme taky kategorii Rodič-Dítě.

terenni-kolobekove-zavody-touskovske-okruhy-17

Číslo sem, číslo tam

Dodatečně a opakovaně se ještě jednou omlouvám Zdeňkovi Černému jako řediteli závodu za chaos s čísly mnou a mou dobrou vůlí způsobený. Po příjezdu jsem jako předem nepřihlášený zdědil trojku za tým, co nepřijel (v evidenci a pod Zdeňkovým dozorem) a tu (už bez jeho vědomí) vyměnil za jedenáctku Jarovu a trojku podal dál jiným nešťastníkům bez čísla, abychom později společně Zdeňka asi na minutu touto rošádou vytočili do běla. Naštěstí je to Velký a Velkorysý muž a stejně rychle jako naskakuje tak i chladne. Tuto nečekanou šarádu bryskně zanesl do připravených archů pro sčítače kol a my mohli všichni čtyři startovat.

terenni-kolobekove-zavody-touskovske-okruhy-18

Perličky a tlamy

Závod měl pro mě několik humorných momentů:

  • V závodě dětí s rodiči Ben dorazil z domněle posledního okruhu oproti odhadu ještě v limitu a chtěl předat štafetu, ale nenašel dceru, která už závod ukončila. ( :-) Byl jsem to já, kdo na ní při předchozí předávce křičel Pojď! Přidej! Jdeš naposled! :-) Malá to vzala vážně a dala si šlus :-) ).
  • Týmový kolega Žaba zvyklý na svou vysokou Coconku 28/20 si při startu krásně zabaletil s Davidovou K7 16/12, se kterou asi deset metrů poskakoval, kývajíce s ní mezi nohama, než se mu kolobku podařilo ustabilizovat natolik, aby mohl naskočit. Halt velká je velká a malá je malá. K vidění v čase 1:07 ve videoreportáži.
  • Dva krásné a naštěstí beznásledkové avšak ukázkové pády přes řídítka jezdců při nájezdu do šikany v sadu, škoda, oba mimo fotografický záznam.

terenni-kolobekove-zavody-touskovske-okruhy-19

Krásné (terénní) stroje

Výběr strojů byl široký a sahal od terénních speciálů Ultimy a Ládi Bartůňka KickBike CrossMaxe 26/26 s vidlí pevnou i s vidlí odpruženou, Kickbiku CrossMax 20, ale na nástavcích, takže taky 26/26, po KickBike skoro produkční tj. CruiseMax (26/20) s rovnými řídítky Jaryna Odvárky (i když v jeho rukou jsem na startu viděl i KickBike Freeride (20/12)) a produkční univerzální koloběžky jako Kostka Tour 3 (26/20), na které jsme se střídali s Jarem a Crussis Urban (26/20) i Active (20/16) a několika normálních Mibo Express (20/20) a Malaga (26/20) z pořádajících Bezpedálů. Jedinou malou koloběžkou na startu byla Seemanova K7 (16/12) následovaná Jedním Friendem (16/16). Podle stylu jízdy a koneckonců i výsledku si ale myslím, že se neosvědčily. Malá kola jsou prostě v terénu handikepem i přesto že K7 byla na startu zcela jistě nejlehčí. Na trati se totiž zdaleka tolik nenosilo, aby tahle výhoda stála za nejisté a proto taky pomalé řízení živého Káčka ve sjezdech. Prostě pořád platí, že malé kolo je schopné fatálně zakopnout i o malou díru, kterou velké kolo ani nepozná, že byla. Přesto ale oba pády, které jsem viděl, se odehrály na velkých kolobkách.

terenni-kolobekove-zavody-touskovske-okruhy-20

Nejlepší koloběžka do terénu? Půjčená koloběžka!

Byl jsem příjemně překvapen naší půjčenou černou Kostkou Tour 3, ujela to celé v pohodě a velmi zdatně, dobře se mi na ní sjíždělo svahem i poloskákalo a poloprojíždělo brodem. Schytala pár ran od kamenů a kořenů na trati, ale bylo to fajn a neublížili jsme jí.
Moc se mi líbilo potuněné prototypové GTčko Mibo (na fotce) Vaška Juna na 26tce 2,25 Maxxis, bude-li na příští sezonu chystaný pohár terénních závodů tak zábavný jako Touškovské okruhy, pořídím si něco podobného taky.