Můj příběh

velorama-skladaci-kola-muj-pribeh

Když ne sport, tak aspoň transport

Zpět na kolo mne dostala snaha hýbat se aspoň z důvodu transportu, když už si nedokážu udělat čas na sport (a taky mne bezcílný sportovní výlet, když ho jedu sám, tolik nebaví). Začal jsem se tedy na kole přepravovat. Nejčastěji za rodinou (ženou a synem) k rodičům (buď mým nebo jejím). A zhusta jsem se pak vracel obtěžkán taškami a batohy spolu s rodinou autem nebo autobusem. A kolo zůstalo na druhé straně. Tedy pokud jsem byl doma, tak kolo stálo u rodičů a pokud jsem byl u rodičů a mohl jet na kole, tak ovšem kolo bylo doma. Hledal jsem tedy kolo, které mne bude moci doprovázet všude i když na něm zrovna nepojedu. Vejde se do jakéhokoli auta předem nepřipraveného na to, že poveze i kolo a vezmou mne s ním bez jakýchkoli obstrukcí do každého vlaku i autobusu a nevyhodí mne s ním ani z tramvaje.

Skládačka sdelana v CCCP

Prvním pokusem o řešení byla ruská skládačka koupená za pár set v bazaru. A vlastně stále ještě je, mám ji pořád, i když teď už většinou jen stojí v koutě. Skládání funguje, koupil jsem na ni nové sedlo, vyměnil prasklou kliku a nechal přivařit navářky na cantilever brzdy vyndané ze šuplíku se zbytkovými součástkami. Vyměnil jsem na ní taky řídítka za nejpohodlnější co znám, za berany. Mají nejvíce možností úchopu. Je to pro skládačku dost neobvyklé, to přiznávám. Plánoval jsem ještě vyměnit celá kola za kvalitnější a lehčí a doplnit zadní vícerychlostní nábu. Už na to nedošlo, protože druhým krokem se stal Brompton. Ruská skládačka je dobrá a skutečně se s ní dá cestovat i městským autobusem. Ale váží 17kg i bez té vícerychlostní náby. Řídítka ve složeném stavu nejsou nijak připevněna k balíčku a jen tak volně visí a hlavně ten balík není za co pořádně chytit. Takže poponášení je utrpení a skládání není nijak rychlé (jak vím dnes, po zkušenosti s Bromptonem, Dahony, Terny, Birdy a řadou dalších skládacích kol).

Brompton

Brompton jsem znal z výstav a věděl, že je pro můj účel nejlepší, ale považoval jsem ho za nedostupný. Až do té doby, co se na podzim 2004 vrátil Aleš Zemánek z Azub bike (dnešní importér Tern skládaček) z dovolené ve Španělsku, kde byl autem a bez kola. Vyprávěl jsem mu o svých plánech s upgradem skládačky a s údivem zjistil, že on svou čerstvě podpořenou touhu po skládačce řeší také, ovšem daleko radikálnějším způsobem. Jednal o zastoupení Bromptonů v Česku a Slovensku. A tak jsem upgradovat přestal a objednal prvního Bromptona, co dorazí do Čech. Povedlo se a od poloviny listopadu 2004 mám Brompton L3.

Aktovka na zádech

Nějaký čas jsem na něm jezdil s aktovkou s notebookem na zádech. Jízdní pozice na Bromptonu je natolik vzpřímená, že aktovka na zádech netlačí a dá se tak celkem dobře jezdit. Ale cca 8,5kg celkové váhy, co v ní běžně vozím, je přeci jen dost. A tak dalším krokem byla originál nákupní taška Brompton na adaptér na rám. Náklad vůbec neovlivňuje řízení, protože váha není nijak spojena s řídítky a je upevněna přímo na rám. Kožená aktovka do ní dobře pasovala, ale nebylo to ono. Další přídavný náklad (např. nákup) z ní za jízdy vyskakoval díky jejímu směrem vzhůru se rozšiřujícímu otevřenému tvaru. Druhou výhradou byla nutnost v každých dveřích řešit problém pro tři ruce: kolo, taška a přilba. Tehdejší originál nacvakávací aktovka Brompton byla malá a ošklivá (dnes už je super a neřešil bych to) Nechal jsem si tedy na originál rámeček tašky Brompton ušít uzavřenou kabelu, která stále pojala dovnitř mou koženou aktovku, ale měla i popruh pro nošení přes rameno a navíc popruhy na připnutí přilby na bok brašny. Uvolnilo mi to ruce v místech, kam se nehodí přijít s cyklistickou přilbou na hlavě a umožňuje mi to také při větším nákupu aktovku zase vyjmout, dát na záda a prázdnou brašnu použít na potraviny.

Přestože se nacvakávací brašny Brompton v průběhu let výrazně zlepšily (navrhuje a šije je holandská firma Radical Design)  tak používám tu v Praze šitou brašnu (říkáme jí nacvakávací Brompton brašna Velorama) nadále, je o něco větší a jsem an ni zvyklý. Časem jsem přidal na Brompton i zadní podsedlovou brašnu Carradice Nelson. Potřebuju zásobovat naši pětičlennou rodinu a tahle klasika mi přidává další cenné litry nákladního prostoru. Čeho si na Bromptonu cením nejvíc (kromě skládání samozřejmě) je právě systém na upnutí tašky dopředu na rám (v bromptonu to vymysleli ale dnes je podobný systém dostupný na prakticky všechna kola, co na prodejně máme viz KlickFix) a pak stojánek. Tj. způsob odstavení bicyklu polovičním složením zadního kola dospod a postavením na ně. Je to prosté a velmi praktické. A kilometry přibývají a tím pádem cena za ně zaplacená klesá a klesá.

S průběhem let jsem rozšířil svůj soukromý park skládaček o další Brompton s ITchair sedačkou pro moji paní (vystřídal u ní Dahon Eco C6 na kterém nemohla vozit Ondru ze  školky) , super silničku Bike Friday (s berany, normálním spíš vzpřímenějším posezem a hlavně téměř standardními převody 3×9) a teď naposledy Birdy World Sport které jako celoodpružené exceluje tam, kde mě na bromíku (který má vysokotlaké galuskoidní pláště) bolely  z rozbitého asfaltu a hlavně dlažeb ruce.

Vlak

Neexistuje vlak kam Vás nevezmou. Prostě kolo složím a nastoupím. Ve vagonu ho podle místa uložím do síťky a zajistím proti pádu gumicukem nebo prostě nechám stát v kupé nebo v uličce. Celkem často jsem si jako analytik v  IT branži brával skládací kolo na cesty nočním lehátkem do Ostravy. Dělám to dodnes, přijedu na nádraží na kole až k vlaku, složím ho a uložím v kupé nahoru do prostoru pro zavazadla. Pohled průvodčího nasazujícího k přednášce o převozu kol a sledujícího skládání kola v zanedbatelný balíček je k nezaplacení. Po vystoupení kolo zase rozložím a pochůzky na místě absolvuji zase na kole.

Autobus

Jediným problémem může být případná špinavost kola. V dálkových autobusech skládačka přijde do prostoru pro zavazadla a může jimi být natěsno obložen. Jěště se mi nestalo, že by mne řidič přímo odmítl, ale je lepší s tím počítat a brát na takovéto cesty lehký transportní obal. Slouží jen v zakrytí, může být i bez jakýchkoli popruhů a uch, dokonce může být nahoře otevřený a umožňující nést kolo jako obvykle za rámovou trubku.

Metro

Často je šikovné zkrátit si cestu použitím metra. S obyčejným kolem se to ve špičce nemusí povést. Pravidla říkají, že do metra kolo smí jen jedno na plošinu v prvním voze a jedno na plošinu v posledním voze. A ve špičce se nemusí podařit vůbec nastoupit. Ještě jsem nejel metrem, kam bych se skládačkou nenastoupil.

Tramvaj

Do pražských tramvají se s koly prostě nesmí. Ne tak se skládačkou. Pokud ji vidím přijíždět, zpravidla stihnu i skládačku složit a nastoupit. Používám Brompton i při cestách tramvají anebo metrem čistě pro zkrácení a zpříjemnění cesty na stanici. V době mé práce pro GE Money mi cestu od bytu zkracoval z cca 8min na dvě.

Auto

Moje minulá zaměstnání přinášela množství nečekaných přesunů a často jsem z ničeho nic cestoval. Brompton, Birdy a vlastně i Bike Friday  (a samozřejmě i stejně velké Terny) se vejdou do kufru téměř jakéhokoli auta bez nejmenších problémů. Celkem pravidelně mne provází ve Felicii, Fabii, Octavii a BMW řady 7. Všude se vejdou a nikde nepřekážejí. Ukládám kolo buď do kufru a nebo v případě Bromptonu za přední sedadlo do prostoru, kde by jinak měl nohy člověk sedící vzadu a u ostatních kol v obalu na zadní sedačku na výšku kde kolu zapnu pás aby drželo, necestovalo při brždění a zabralo jen jedno místo (Tern, Birdy). Skládací kolo umožňuje případný problém během cesty na kole (defekt) vyřešit použitím libovolné hromadné dopravy nebo i prostě zavoláním taxíku.

Je to kolo nebo to není kolo?

Při cestování po Praze jsem zatím nenašel kopec, který by mne skolil. Můj Brompton L3 má třístupňovou převodovku bez dodatečných pastorků. Tedy pouze tři rychlosti. Pocitově to lze přirovnat k rozsahu, který míval můj starý favorit s pětikolečkem. Jsou kopce, kde se trápím, ale to jsou opravdu krpály, např. od Vltavy na Stírku po trase tramvají, nebo cesta zadem podél hradeb od Strahovského kláštera na Petřín ke Hvězdárně. Oba ale vyjedu a netlačím. Mám vyzkoušeno, že pokud jedete sami nebo s někým na stejném kole, je téměř vše v pohodě zvládnutelné. Bohužel ve skupině na běžných kolech Vám další rychlosti budou chybět. Na takové cestování jsou 3 rychlosti málo a já si na ně beru Bike Friday nebo aspoň 8smi rychlostní Birdy.

Brzdy

V první verzi tohoto textu dost douho visící na internetu jsem napsal:
Je třeba přiznat, že Bromptony nebrzdí dobře. Po zmlsanosti Véčky mne brzdy celkem zklamaly. Takže jezdím mnohem opatrněji (= pomaleji) než na jiných kolech. Ale síla Bromptonů je přeci jen v něčem jiném než je řícení se obrovitou rychlostí dolů z kopců. Ono pustit si to na tak malých kolečkách nějak rychleji stejně není nijak dobrý nápad. Dražší typy mají brzdy o něco lepší, ale přesto to stále není, co by mohlo být.
Naštěstí to už od cca roku 2007 není pravda. V Bromptonu sice neupustili od fixace silničními komponenty a stále nepoužívají V-brzdy, ale používají dual caliper systém a soustružené kvalitnější ráfky než v minulosti, takže brzdy jsou OK. A s příchodem nových brzdových pák v sezéně 2013 se to ještě vylepšilo. Tern kola a Riese&Muller Birdy používají běžné V-brzdy a brzdí stejně dobře jako jakékoliv normální horské kolo.

Konkurence

Pochopitelně záleží na co člověk svoje skládací kolo používá. Brompton vyniká pokud je kolo denně používáno a denně skládáno. Vyniká nacvakávacími brašnami a je navržen tak, že je téměř bezúdržbový. V denním použití při kombinovaném dojíždění je Brompton bez konkurence.
V mezičase se objevily na trhu i levnější kvalitní skládačky od Dahonu, ale i tak to stále je (co se skládání týká) druhá liga.
Ne tak už jejich nástupci skládací kola Tern (viz Kde se vzal Tern). Velikost je sice větší, ale odolnost klapáků a kloubů je oproti Dahonům daleko lepší.
Super postup zvolili pánové Riese a Muller, kteří u skládacího kola Birdy hlavní kloub úplně eliminovali a vytvořili tuhé odolné celodpružené a stále ještě skvěle nositelné skládací kolo.

Jsou skládačky drahé?

Odpověď je poměrně jednoduchá, Birdy ani Bromiky nejsou levná kola (levnější skládačky hledejte v nabídce Ternu). Ale vlastním několik dalších mnohem levnějších a přesto dobrých kol a nejezdím na nich. A je to právě skládací kolo Brompton, které mne vrátilo zpět na kolo. Nikdy jsem nedojížděl do práce na kole (před rokem 2004 – dnes se snažím jezdit denně :-)), i když jsem o tom čas od času snil. Z dojíždění na kole vždycky sešlo, kvůli kombinaci komplikací při převážení potřebných věcí (notebook …), kvůli nárokům na místo, kde uskladnit kolo v kanceláři, kvůli obavě, co s ním, když bude odpoledne ošklivo anebo kvůli prosté a jednoduché lenosti. Na Bromptonu jezdím každý den a za první půlrok jsem najel cca 1200km při délce cesty do práce 5km tam a 5km zpět (a další tisíce poté, v GE jsem to měl 11km jednu cestu a teď mám do prodejny z domova 8,5km). Brompton má skvěle vyřešeno skládání, dobře padne do ruky při přenášení, váží přijatelných 11,5 kg, má super stojánek, nejlepší systém nacvakávacích tašek na světě a vejde se mi v kanceláři pod stůl. A tak na něm jezdím a už jsem na něm najel víc než na všech ostatních kolech, co mám (vlastně teď jezdím jen na skládačkách – kromě cest na náklaďáku Xtracycle, zpravidla do školky nebo ze školky) . Kola teď hodnotím podle toho, kolik na nich člověk najede. Tipuju, že spousta běžných mnohem levnějších horáků je v ceně za ujetý kilometr mému Bromptonu na hony vzdáleno o špičkových celoodpružených fullech Canondale a spol vůbec nemluvě. Stotisícový zázrak zdobící sklep je v ceně za ujetý kilometr dražší než auto.

 

3 komentáře u “Můj příběh

  1. Dobrý večer,

    Tak si čtu Pathlesspedaled a u scénky „a takhle uvazujem dozadu batoh“, jsem narazil na odkaz na Veloramu (resp. na vaše video na youtube).

    Za prvé vám chci pochválit stránky — ten koncept, že skoro ke každému kolu je video a je vidět, jak se co skládá a jak chová je parádní a těším se, jestli se časem v Čechách podívám k vám do obchodu.

    Ke stránce „Můj příběh“ — nejsem si jist, jestli co se rozsahu převodů týče, Brompton něco v posledních letech změnil, nebo jestli toho tolik dělají mezistupně (používám M6R z 2012), ale ani na jednom konci rozsahu proti běžným kolům problém nemám. S M6R naopak mívám dvě nezmíněné potíže — na silnici při ~30 km už je nepříjemně znát vzpřímený posez (a skupinu na silničkách je pak udržet těžké) a pak tedy, Brompton se mnohem líp propadá do písku a bahna, než velká kola.

    Každopádně, přeju pěkné léto.

    Václav Štěpán

    • Přesně tak od roku 2009 je v 6tce jiná nába než v 3jce. Tj Brompton do 3jek dává normální nábu Sturmey Archer BSR a do 6tek dává nábu BWR tj. Brompton Wide Range, která má dvojnásobné skoky půlené právě těmi dvěma pastorky navíc. Takže prakticky není valný rozdíl mezi přehazovačkou řazeným 8kolečkem v Ternu a 6kou Bromptonem. V roce 2004 byla v 6tce a 3jce totožná standardní nába. Navíc jejich politika byla že 6tka byla výrazně dražší (32000) něco jako když v autě klimatizaci dostanete jen s chromem dokola a koženými sedačkami. Dnes se liší fakt jen tou nábou a cenový rozdíl je příznivější. kdybych neměl své kolo tak rád tak dnes jezdím na 6tce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *